Doporučujeme: Hotely v Praze Apartmány v Praze Ubytování Karlovy Vary Ubytování Brusel Ubytování Krakov Ubytování v Římě Ubytování Barcelona Ubytování Londýn Ubytování Madrid Ubytování Berlín


Nacházíte se: Historie

Historie

Do Čech přišla kopaná kolem roku 1885. Hra nebyla zpočátku organizována, ale brzy si získala stále větší okruh nadšenců a příznivců. Hrála ji hlavně mládež, sdružená jednak v cyklistických a veslařských klubech, jednak studenti na gymnáziích v Praze, sdružující se v kroužky. Tehdejší kopaná se hrála na Císařské louce, na Letné, Střeleckém ostrově, na Invalidovně aj. Mimo Prahu se brzy objevila v Roudnici, dále v Loučeni, Chrudimi i jinde. V posledním desetiletí 19. století vznikla v Praze řada sportovních klubů pěstujících kopanou, v roce 1893 to byl například Athletic Club Královské Vinohrady, z něhož se r. 1894 vytvořila AC Sparta, r.1892 Sportovní klub Slávia a řada dalších. V říjnu r.1901 byl ustanoven Český svaz fotbalový.

Běchovice byly svědkem prvního fotbalového utkání na vlastním hřišti v roce 1925, a to zásluhou vedení místní Federované dělnické tělocvičné jednoty a jím založeného klubu SK Rudá hvězda Běchovice.

 

SK RUDÁ HVĚZDA BĚCHOVICE

 

Přípravy k založení sportovního klubu Rudá hvězda Běchovice, ve kterém by se pěstovala kopaná a házená, spadají do nelehkého ekonomického období roku 1925. V čele zakládajících členů v té době stáli: Jan Karafiát ml., Antonín Faust, František Sláma, Josef Bohata, Josef Suchý, Václav Kovářík, Karel Staněk, Karel Formánek a další.

K rozhodnutí o založení sportovního klubu Rudá hvězda Běchovice došlo v druhé polovině července 1925. Sídlem hráčů Rudé hvězdy se stal dům čp. 65, hostinec U Rambousků. Tak tedy byl založen fotbalový klub Rudá hvězda Běchovice a stal se mocným lákadlem pro vyznavače tohoto sportu v místě i okolí.

 

První hřiště a první zápas RH Běchovice

 

K provozování kopané, kromě chuti hrát a výstroje hráčů, je zapotřebí hřiště. A to je pěkně velký kus pozemku. V běžném případě 105 x 70 metrů, minimálně 90 x 45 metrů. Kde v Běchovicích takový pozemek získat? To byla velká starost. Ale členstvo nově založeného klubu našlo řešení. Své první fotbalové hřiště si upravili hráči na okraji právě vznikající obytné čtvrti rodinných domků u běchovického nádraží, budoucí Nové Dubče, dnes Běchovice 2. Tedy vlastně mimo obec, na katastrálním území nedalekého sousedního městyse Dubče.

Tam se hrálo postupně na třech hřištích. První "novodubečské" hřiště Rudé hvězdy vzniklo u dubečské silnice, v místech později postaveného bývalého hostince u Syrovátků. S postupující výstavbou byla Rudá hvězda nucena svůj fotbalový stánek přemístit. Nejdříve o něco výše, asi tak do středu dnešní obytné čtvrti a naposledy do míst, kde je dnes vybudován atletický stadion TJ Sokol Běchovice 2. Samozřejmě, že všechny tyto tři hrací plochy měly jen málo společného se současnými zásadami pro stavbu fotbalových hřišť. Jejich povrch nebyl ani rovný, ani pevný, ani dostatečně propustný pro dešťovou vodu a jeho "trávník" také zcela nevyhovoval po stránce provozní a hygienické. Ale hřiště tu bylo a hrálo se.

 

První přátelské utkání Rudé hvězdy s mužstvem SK Kamenný Újezd, ke kterému došlo v neděli 9. srpna 1925, bylo pro Běchovice něco tak nového a neobvyklého, že se za pomezními čarami a zejména oběma brankami shromáždila nejméně třetina obyvatel obce. Hrálo se se zápalem, ale slušně, a hra se líbila, třebaže se neobešla bez dramatických a někdy i komických situací. Běchovičtí fotbalisté v tomto svém historickém prvním střetnutí zvítězili v poměru 1 : 0.

Klub si získal od samého začátku přízeň diváků a zanedlouho byl tak hráčsky silný, že kromě prvního mužstva mohl postavit dvě dobré rezervy.

 

První dres RH Běchovice

 

Hned od začátku mělo svůj vlastní dres první mužstvo, jiný oblékali záložníci, kteří pravidelně hráli předzápas s B mužstvem hostujících klubů. První dres prvního mužstva fotbalistů RH Běchovice byl celý bílý. Skládal se z bílých trenýrek a bílé košile s dlouhými rukávy a černým límečkem a z černých punčoch (štulpen). Pozdější, a snad je možné říci nejslavnější dres 1.A mužstva z roku 1930 byl naopak celý černý. Černé trenýrky, černé tričko s krátkými rukávy a bílým límcem a černobílé štulpny. U běchovické zálohy to byly bledězelené košile a černé trenýrky. Symbolem dělnické kopané byla pěticípá rudá hvězda, našitá na levé straně košile.

 

Nové fotbalové hřiště r. 1928

 

Hřiště bylo vybudováno přímo v Běchovicích a to ve vzdálenosti pouhých dvě stě metrů od sídla Rudé hvězdy v hostinci U Rambousků.Hřiště bylo postaveno v lukách pod vsí mezi říčkou Rokytkou a posledními rodinnými domky jihozápadní části obce. Pozemek nebyl tak rovný jako se jeví při pohledu na dobře obdělávaná pole, která tam jsou dnes. Vyžádalo si mnoho potu a mnoho hodin obětavé práce a mnoho fůr škváry, než byly srovnány nerovnosti a zavezeny odvodní stružky a močálovité tůně. Hřiště změnilo dvakrát svou podobu. Nejdříve bylo postaveno s brankami směrem k severu a jihu, ale po čase, s ohledem na nepřízeň některých majitelů domků, kteří dokonce propíchávali míče, které náhodně zalétly do jejich zahrádky, byly branky umístěny ve směru k východu a západu.

Otevření nového hřiště v lukách pod vsí, byl dalším velkým dnem v historii. Došlo k němu 3. června 1928 a mělo mírně slavnostní ráz. Toho dne sehrála Rudá hvězda přátelské utkání s prvním mužstvem JPT Žižkov a po oboustranně slušné hře zvítětila v poměru 4 : 1.

 

Rudá hvězda Běchovice ukončila fotbalovou činnost v roce 1935, v desátém roce své existence, kdy většina jejích místních hráčů přešla do SK Běchovice. Posledním správcem hřiště v lukách pode vsí byl obětavý František Sláma.

 

SK NOVÁ DUBEČ

 

Někdy v letech 1932 - 1933 měla svůj fotbalový klub i tehdejší Nová Dubeč, dnešní Běchovice 2. Klub se nazýval SK Nová Dubeč a měl hřiště na louce poblíž státní silnice u běchovického nádraží. S ohledem na nedostatek hráčů existoval však jenom krátkce a zanikl.

 

SK BĚCHOVICE

 

Fotbalový oddíl SK Běchovice byl založen v roce 1926, ale činnost začal vyvíjet až v roce 1928, kdy sehrál první přátelské zápasy. Proto také všechny pozdější jubilejní a oslavné akce vycházejí z roku 1928. Svá první mistrovská utkání odehrálo jeho členstvo v roce 1929. V obci existovala už čtyři roky populární Rudá hvězda. Fotbalový klub SK Běchovice vznikl v jistém ohledu i jako "červenobílý" konkurent "rudé" Rudé hvězdy. U jeho zrodu stáli Bohumil Jiřík, Václav Štefl, Václav Hůlka, Václav Nedorost, Jan Hrubý a pánové Fajfrlík a Kalina. Prvním předsedou SK Běchovice se stal J. Fajfrlík z Nové Dubče, po něm Jan Hrubý a prvním jednatelem Bohumil Jiřík junior. Prvním zapisovatelem klubových jednání byl ustanoven Václav Habětín. Sídlem klubu se stal sál hostince na Staré poště.

 

Dres SK Běchovice

 

Dresy hráčů tvořila červeně a bíle pruhovaná trička, bílé trenírky a modré štulpny. To také byly barvy klubu a klubové vlajky.

 

Své první fotbalové utkání sehrál nově založený SK Běchovice v roce 1928 na hřišti "u Vaňhova" proti mužstvu SK Hagibor Praha. Byl to přátelský zápas a jeho výsledek se nepodařilo zjistit.

Vůbec první písemná historická zmínka o SK Běchovice je ze soboty 12. října 1929. Je z I. vydání Českého slova, ve kterém na straně 10 v rubrice Sport, poslední tři řádky říkají: "Číšnický SK hraje v neděli 13. října se dvěma mužstvy v Běchovicích s tamním SK.

 

První hřiště SK Běchovice

 

Své první hřiště si členstvo SK Běchovice vybudovalo na svahovitém pozemku u státní silnice v blízkosti rodinných domků, stavěných tehdy "Na Vaňhově poli". Tedy v místech dnešního domu čp. 220 rodiny Šustrovi a podél současné ulice, pojmenované po Janu Karafiátovi.

 

Druhé hřiště SK Běchovice

 

Během necelých dvou let se podařilo vybudovat nové fotbalové hřiště, a to přímo u sídla klubu, u budovy hostince Na staré poště, přesněji řečeno na tzv. poštovské zahradě.

 

Nezapomenutelné první místní derby

 

Od roku 1928 měly tedy Běchovice dva fotbalové kluby. Rudá hvězda už své nesporné kvality mnohokráte prokázala, a první mužstvo SK Běchovice byl soupeř, hrající vždy s nezvyklým elánem, jehož nezalekla ani pověst nejlepších jedenáctek hrané třídy. Pŕoto zejména jejich skalním příznivcům nedávala spát otázka, který z obou klubů je lepší. To se samozřejmě dalo zjistit jen jejich přímým utkáním. Ale jak to provést, když SK patřil pod Středočeskou fotbalovou asociaci, jejíž kluby nesměly s komunistickou Rudou hvězdou hrát?

Ale řešení se našlo. V té době totiž část hráčů SK Běchovice pracovala v místní továrně na stáložárná kamna značky Fenom u běchovického nádraží. To byl podnik známý po celé republice reklamním nápisem: "Kamna Fenom hřejí jako láska". A syn jeho majitele, mladý šéf Jaroslav Pelikán, sám dobrý tělocvikář a příznivec sportu, dal souhlas s tím, aby se síly obou klubů změřily pod hlavičkou "nově založeného fotbalového klubu Fenom". A tak tedy mohly být Běchovice konečně svědkem místního derby, utkání červenobílého SK a "rudé Rudé hvězdy". 

Ke střetnutí došlo na hřišti Rudé hvězdy v lukách. Za postranními čarami stál bezpočet příznivců a po velmi pěkném a dramatickém boji nakonec zvítězili těsně hráči SK Běchovice 2:1.

 

K velmi slavné éře fotbalového klubu SK Běchovice bude asi vždy patřit generace hráčů z let 1933-1948. Byla to léta doznívající hospodářské krize, léta nastupujícího fašismu, fašistické okupace a druhé světové války. Ale byla to i doba našeho osvobození a období klubové historie, kdy bylo věcí cti každého místního sportovce moci si zahrát alespoň za rezervu, tj. za B družstvo SK B2chovice. Jenomže dostat se do sestavy nebylo snadné.

 

První poválečná léta SK Běchovice

 

Během léta 1945 ožilo hřiště sportovního klubu SK Běchovice znovu fotbalovým ruchem. Úroveň hráčů byla v té době tak vysoká, že kluýb hrál dokonce soutěž "Pohár osvobození" a postoupil až do čtvrtfinále, při kterém byla jeho posledním soupeřem slavná AC Sparta. A tak došlo k tomu, že hřiště místního SK  se stalo dějištěm dvou zápasů, o kterých se vyprávělo mnoho let. Při jednom z nich hostily Běchovice mužstvo AFK Kolín, který hrál divizi, a z hřiště pod lipami si odvezl porážku 4:1. Bylo to nečekané a tím krutější, že kolínští už měli například v Českém Brodě vylepeny plakáty, zvoucí na své další pohárové utkání s AC Spartou, se kterou se střetnou po zápase v Běchovicích. A se Spartou se naopak utkaly Kolínem již odepsané Běchovice... Bylo to o první poválečné běchovické pouti, v neděli 8. července 1945.

Tento čtvrtfinálový zápas Poháru osvobození roku 1945 mezi SK Běchovice a AC Spartou byl svátkem pro celou obec. Ta se vystrojila do svátečního a její ženy a děvčata přišly na hřiště mezi diváky v národních krojích. Členstvo klubu si slavnou Spartu přivedlo s hudbou přímo z běchovického nádraží.

Za pochvalného potlesku a spokojenosti mnoha diváků z Běchovic a okolí se po zajímavém poločase mužstva odebrala do kabin za stavu 1:2. Ale potom, ve druhé půli přišla na SK Běchovice pohroma v podobě konečného výsledku 1:9. Ale i tak to byl zápas, na který se nezapomělo dodnes.

 

 

Poválečné roky 1946-47 byly i obdobím snah o organizační sjednocení veškeré tělesné výchovy a vytvoření dobrovolné jednotné tělovýchovné organizace. To se podařilo v roce 1948, kdy se všechny tělovýchovné a sportovní organizace v ČSR sjednotily v obrozeném Sokole pod řízením Státního úřadu pro tělesnou výchovu a sport. V rámci tohoto sjednocení se fotbalový klub SK Běchovice stal jedním z oddílů TJ Sokol Běchovice, kde je dodnes. 

 

(Pokračování podrobné historie naleznete ve III. dílu Historie běchovické tělovýchovy 1908 -1983)

 

^ Nahoru Předchozí stánka: Nábor Následující stránka:Sponzorství Vytisknout tuto stránku